Fobie

Pod pojem fobie se skrývá iracionální a ochromující strach. Seznam fobií již přesahuje číslo pět set a zahrnuje až deset procent obyvatel světa, což je téměř miliarda lidí.

Lidé z dob dávno minulých měli přirozenou schopnost vycítit nebezpečí a ihned na něj reagovat. Tato schopnost lidského mozku jim pomáhala přežít v době, kdy člověk nebyl nejsilnějším tvorem na zemi. Rychlé reagování pomáhalo lidem zachránit život. Tyto reflexy lidem zůstaly v mozku až do této doby i v případech, kdy již žádné reálné nebezpečí nehrozí.

Naopak strach a hrůza, kterými se fobie projevují, lidem nepomáhají, ale škodí.

Do fobií s přetrvávajícím podvědomým chorobným strachem vycházejícím z reálné hrozby v daleké minulosti můžeme řadit:

  • všeobecně strach z hmyzu a zvířat
    např. z pavouků – arachnofobie, ze zvířat – zoofobie, ze včel – apifobie, z plazů – herpetofobie, myší – musofobie atd.
  • chorobná hrůza z vnějšího prostředí
    akrofobie – strach z výšek, achluofobie – strach ze tmy atd.
  • strach z krve a zranění
  • strach z nebezpečných situací
    klaustrofobie – hrůza z uzavřených a těsných prostor
  • další fobieMimo těchto přenesených fobických tendencí vznikají v dnešní době další. Vytvářejí se ve stejných oblastech mozku jako u našich prapředků, jako primární pocitové reakce na vnější podněty. Dispozice je o to větší u lidí, u nichž alespoň jeden z rodičů touto fobií trpěl, podle statistiky se jedná asi o 40 procent lidí. Dle mého názoru zde není rozlišeno, kdy se jedná o geneticky podmíněné fobie a kdy se jedná o tzv. transfer (přenos), či indukci z fobického projevu strachu rodiče na dítě, neboť zejména matka je s dítětem nejvíce energeticky spjata.Další fobie mohou vznikat z traumatických zážitků v dětství (čili z vnějšího prostředí), které se mohou opět znovu projevit v dospělém věku. Spouštěcím mechanismem zde mohou být vjemy, které podvědomě asociují traumatické situace v dětství.

Psychologové v současné době člení fobie do tří skupin:

  1. Společenské fobieJe to zejména paralyzující strach ze styku s lidmi, například při pracovním a společenském setkání a jednání. Může jít i jen o prostou komunikaci s prodavačem v obchodě. Zjistil jsem, že skupina lidí, kterých se tato problematika týká bezprostředně, jsou ženy na mateřské dovolené. Tyto ženy se věnují dětem ponejvíce doma a jsou po určitou dobu vyjmuty z každodenní mezilidské komunikace a věnují se povětšině domácím pracem. Zde dochází k psychickému oslabení v důsledku monotónních domácích prací a velmi nízké úrovni sociální komunikace. V případě, že zde není psychická kompenzace tohoto oslabení, dochází k depresi a později i ke společenským fobiím.
  2. Záchvaty panické hrůzyTy se údajně rodí bez zjevného důvodu. Nicméně každý důsledek musí mít příčinu. Ať je to například psychické oslabení či naopak psychické vypětí jako spouštěcí mechanismus, nebo záchvatová pohotovost mozku.Lidský organismus má určitou míru odolnosti a schopnosti odolávat přetížení, a to do určité míry a po určitou dobu. Přetížení je vratné (bez zhoršení zdravotního stavu) tak do dvaceti procent přetížení u zdravého jedince. Záleží také na jeho vrozených dispozicích a momentálním fyzickém a psychickém stavu s ohledem na určení prahu vratnosti zdravotního přetížení psychiky. U trénovaných jedinců tento práh vratnosti přetížení psychiky bez jejího poškození může být značně vyšší.
  3. Specifické fobieTyto jsou obvykle zařaditelné do výše uvedených fobií a souvisejí s našimi prapředky.

Léčba přírodními prostředky

Obvykle jsou neurózy, endogenní psychické poruchy a taktéž fobie léčeny medikamentózně. Je to výsledek dosavadního hmotného pojetí světa. Při léčení je třeba brát zřetel na to, že tento hmotný svět, jehož jsme součástí, je rozmanitý a dynamický.

Proto se nabízí léčba přírodními prostředky, která tuto dynamiku a rozmanitost respektuje.

Jak je známé i z matematických propočtů, náš tzv. trojrozměrný svět, jak ho my vidíme, není pouze trojrozměrný, ale má rozměrů více. Projevy faktorů z těchto jiných rozměrů v lidském pojetí sice nemůžeme přímo vidět, nebo slyšet, ale některé jsou měřitelné, jako čas a jiné vnímatelné, jako teplo, chlad či tzv. lidský magnetismus. Můžeme tedy vnímat energetické projevy hmoty i duševní energie člověka, jako například telepatii, která byla dříve v čistém přírodním prostředí lidmi více vnímatelná.

Seznam fobií snad mapuje všechny oblasti lidského bytí. Některé fobie mohou zásadně ovlivnit život člověka.

Každý se se svou fobií nějak vyrovnává , například tím, že se vyhýbá místům, kde se fobie projevují, nebo tlumí nepříjemné příznaky fobie například alkoholem či léky.

Jak jsem již uvedl, traumatizující zážitky z dětství vytvoří v mozku shluk neuronů se zápisem negativní informace v podvědomí a pak zásobuje člověka v pozdějším věku a v psychickém oslabení nebo nepřiměřené psychické zátěži takovou úzkostí, kterou si nedovede vysvětlit, z čeho vzniká.

Léčení přírodními prostředky a nemedikamentózní léčba

Lidé, kteří mají tyto problémy jsou přesvědčeni o tom, že:

  • tento psychický problém mají jen oni,
  • nikdo jim nemůže s tímto psychickým problémem pomoci.

Postup léčby

Z hlediska pacienta je nutné následující.

  • Uvědomit si, že fobie jsou vyléčitelné, což potvrzují i nezávislé výzkumy a praktické výsledky v USA, kde například arachnofobii léčí za přispění počítačem vytvořeného virtuálního prostředí (virtuální přilby).
  • Tento problém mají statisíce lidí na celém světě.
  • Je zapotřebí vyvinout vůli, chtít tento stav změnit, zbavit se fobie, tedy změnit statický stav v akci a obrátit se na toho, kdo tuto schopnost má a vytvoří léčebný postup s ohledem na tohoto konkrétního člověka. Lékařská věda používá stejné postupy bez rozdílu. Přírodní léčitelství bere ohled na jedinečnost člověka, na vnímání jeho individuálních schopností a předpokladů.

Fobii lze úspěšně léčit bezmedikamentózně, tedy léčení přírodními silami. Postup je nutné přizpůsobit každému jedinci zvlášť, a to jak v čase, tak i v metodách.

Psychoterapeutickým zjištěním (pohovorem) je zapotřebí provést analýzu osobnosti člověka, jeho problémů, zjistit příčinu vzniku fobie. Někdy je zapotřebí aplikovat v hypnóze věkovou regresi, za účelem zjištění vzniku příčiny v určitém čase. Pak je možné tento iritující zápis traumatického zážitku například v pozdějším věku pomocí hypnózy ve zjištěném věku vymazat.

Lépe než nechat pacienta znovu a znovu procházet traumatizujícím zážitkem a úzkostí, ze které fobie vznikla, a tak zápis zeslabovat, pacienta vedu v hypnóze tak, že se pacient na tuto traumatizující situaci dívá jako divák. Mozek dostává v podvědomé úrovni informaci, že tato situace byla ukončena v minulosti, tedy není pro současnost ani budoucnost potřebná a tak ji vymaže.

Za přispění tohoto způsobu léčby se dají úspěšně vyléčit jak fobie, jejichž původ je například v dětském věku, tak i v dávné i nedávné minulosti.

Dodávám, že strach vzniká v dětském věku od tří do osmi let věku dítěte, jak je uvádí lékařské výzkumy, takže je zapotřebí dbát u dětí o jeho přiměřenost. Podotýkám, že u fobie jde o nepřiměřený až ochromující strach.

Dle mého názoru však vznik fobie není zcela ve všech případech vázán na dětská léta. Mohou to být i různé velmi silné až ochromující negativní zážitky i v dospělosti. Zde je zapotřebí analyzovat nejen pacienta, ale i jeho okolí z hlediska interakce, pokud příčiny vzniku fobie dále existují. Pak je nutné zjistit tyto příčiny, a s příčinami jako spouštěcím mechanismem je možno odstranit i psychický důsledek, tedy fobii a umožnit zapojení člověka do normálního života.

Tags:  

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>