Hypnóza

Náčrt dějin hypnózy

Hypnóza je stará jako lidstvo samo. Dochované klínopisné nápisy ze zemí v údolí řek Eufratu a Tigridu ukazují, že nejstarší kulturní národ země, Sumerové, již ve čtvrtém tisíciletí před Kristem hypnózu znal a dovedl ji používat týmž způsobem, jak ji užíváme dodnes.

Hypnóza byla používána v Indii, ve starém Egyptě, u Řeků. Římané znali média, která nemocným a žadatelům o radu zprostředkovala styk s bohy. Křesťanští mniši zázračně uzdravovali modlitbami, svěcenou vodou, ostatky světců a vkládáním rukou. V Novém zákoně můžeme číst: Na nemocné budete vkládati ruce a bude se jim dařiti lépe… Vývoj hypnózy pokračoval až do dnešní doby v málo změněné formě, pouze s tím rozdílem, že se používá u více nemocí, které přináší dnešní doba.

Co je hypnóza

Je třeba připustit, že podání přesné definice stále ještě působí nesnáze, i když mezitím dobře známe dotyčné jevy. Ve stavu hypnózy jsou tělesné funkce sníženy, zatímco duchovní jsou aktivovány.

Podle L. Chertoka (v knize Hypnóza) British Medical Association definuje hypnózu takto: Hypnóza je přechodný stav změněné pozornosti u pacienta… Tyto jevy zahrnují změnu vědomí a paměti a vyšší náchylnost k sugescím, reakcím a myšlenkám, jaké se v obvyklém stavu u pacienta nevyskytují. Mimo jiné lze v hypnotickém stavu vyvolat či potlačit jevy, jako jsou anestézie, paralýzy, svalová ztuhlost a vazomotorické změny.

V procesu heterohypnózy (hypnóza jiné osoby) je na pokusnou osobu zvenku přenášena a jí přijímána nějaká představa. Při autohypnóze (sebehypnóza) představu produkuje a přijímá týž člověk. Bez přijetí představy a bez souhlasu s ní je jakýkoliv účinek vyloučen. Jak mnoho autorů zdůrazňuje, je v zásadě každá hypnóza autohypnózou. Pro trvalý účinek je nutné její opakování.

Nezbytným předpokladem hypnotizace je nejen souhlas pokusné osoby, nýbrž především její hluboké přesvědčení o tom, že hypnotizér chce výhradně její dobro. Na tom závisí i úspěšnost hypnózy. Před vlastní hypnotizací je tedy nutné v přípravném rozhovoru navázat s dotyčnou osobou kontakt a navodit atmosféru porozumění a sympatie. Nutná je důvěra hypnotizovaného.

Skupinová hypnóza

Skupinová hypnóza se významně neliší od techniky hypnózy individuální. Stejně jako u individuální hypnózy je i v tomto případě třeba odstranit všechny rušivé faktory, například hluk z ulice, telefony, bouchání dveří a podobně, i když vnímavost na tyto rušivé elementy se dá dle mých zkušeností snížit či odstranit v průběhu hypnózy.

Jestliže v individuální hypnóze se lze přizpůsobovat průběžně momentálním reakcím hypnotizované osoby, tak ve skupině je to možné jen omezeně. Člen skupiny, který reaguje obzvlášť pomalu nebo prudce, tak může rušit celou skupinu. Proto je třeba věnovat zvláštní pozornost výběru členů skupiny. Ty osoby, které zůstanou stranou, je třeba vždy léčit individuálně.

Ideální počet členů skupiny je do 12, takto velkou skupinu může hypnotizér mít ještě pod kontrolou a může ji vést odpovídajícím způsobem. U tohoto počtu ji lze provádět vleže. U více účastníků ve skupině, 15 až 50 osob, je z prostorových důvodů nezbytné provádět hypnózu vsedě. Skupiny o více než 50 osobách nejsou již pro skupinovou hypnózu vhodné. Působí zde odlišné zákony (masová hypnóza).

Ve skupině dochází ke zvýšení vnímavosti. Skupiny by měly být sestavovány tak, aby bylo možno jejím členům zadávat stejné sugesce, tedy v případě léčení by ve skupině měli být lidé se stejnými zdravotními problémy.

Nevýhodou skupinové hypnózy je skutečnost, že jediný účastník může narušit celkový průběh hypnózy, a tak zpochybnit celý výsledek. Z praxe lze tento nedostatek odstranit vhodným výběrem účastníků.

Mám zkušenost, že skupinová hypnóza méně vyhovuje individualitě a odlišnostem psychiky jednotlivce, a tedy i jeho individuálnímu podvědomí. I v bdělém stavu u členů skupiny dochází k tzv. psychické indukci jak pozitivní, tak negativní, vzhledem k tomu, že před vlastní hypnózou probíhá seznámení členů skupiny a návodný rozhovor.

Problémem hypnotizovaného jako jednotlivce pak může být opuštění skupiny po léčení a jeho nízká úroveň adaptability v normálním prostředí, bez známých lidí ze skupiny. To se týká zejména léčení depresí, fobií a nutkavých neuróz.

Při relaxační hypnóze je navozován stav klidu a pohody, většinou se zklidňujícími vjemy z přírody, zážitků z příjemných chvil na dovolené a podobně.

Klinická hypnóza se uvádí jako tzv. léčebná hypnóza.

U nemocí nervového původu se používá navození klidu a pohody, odbourání negativních myšlenek v úvodu hypnózy – ne však relaxační metodou, nýbrž použitím tzv. slovních kódů (vět), přičemž je třeba, aby je hypnotizér používal vždy pro každého pacienta individuálně. Konkrétní kódy se zjistí po řádné psychoanalýze osobnostních rysů pacienta, z vnímání příčin vzniku nemoci např. z dětství, kde se k odstranění příčiny volí tzv. věková regrese, nebo analýzou okolí pacienta, jeho komunikace s okolím, ať již v rodině, zaměstnání, nebo na veřejnosti. K úspěšnosti je zapotřebí určitého daru vnímání osobnosti pacienta.

Co vše se dá léčit hypnózou

Z lékařských pramenů vyplývá, že 80% nemocí je tzv. psychosomatických, tj. jsou zapřičiněny poruchami v oblasti psychiky.

  1. Z oblasti neuróz
    • Nespavost
    • Bolesti hlavy
    • Úzkost, strach a tréma
    • Deprese
    • Neurastenie
    • Nutkavá neuróza
    • Hypochondrie
    • Hysterie
    • Mnohočetná osobnost
  2. Závislost na alkoholu či jiných drogách
    • Odvyknutí alkoholu
    • Odvyknutí kouření
    • Odvyknutí jiným drogám
  3. Psychózy, fobie
  4. Psychosomatické poruchy a choroby vnitřní
    • Bronchiální astma
    • Kardiovaskulární poruchy
    • Gastrointestinální poruchy
    • Poruchy dalších systémů
    • Obezita a mentální anorexie
  5. V neurologii a ortopedii
    • Organické a funkční poruchy
    • Ovlivňování bolesti
    • Migréna
    • Spastická tortikolis
    • Grafospasmus, blefarospasmus a tik
    • Motivace při rehabilitaci
  6. Kožní onemocnění
    • Bradavice
    • Kondylomy
    • Svědění
    • Ekzémy
    • Jiné
  7. V chirurgii a anesteziologii
    • Možnost operací v hypnóze
    • Hypnotická anestézie
    • Uplatnění v předoperačním a pooperačním období
    • Úrazy a krvácení
    • Popálení
    • Sluchové vnímání v průběhu narkózy
  8. V porodnictví a gynekologii
    • Při porodu
    • Těhotenské zvracení
    • Poruchy menstruace
    • Sterilita a antikoncepce
    • Zvětšení prsů
  9. V zubním lékařství
    • Strach před zubním ošetřením
    • Hypnóza v průběhu zubního ošetření
    • Jiné stomatologické problémy
  10. V dalších zdravotních oborech
    • Onkologie
    • Oční a ušní lékařství
    • V jiných
  11. Hypnoterapie u dětí
    • Nevhodné návyky
    • Učení a emoce
    • Somatické symptomy a bolest
    • Poruchy chování
    • Fobie

Hypnóza může pomoci i tam, kde jiné léčebné metody selhaly, zejména když je pacient rozhodnutý pro změnu, ale nemá vůli ji uskutečnit sám, například odvyknutí kouření, odvyknutí alkoholu.

Paměť pacienta funguje i v průběhu hypnózy a pro probuzení do bdělého stavu si pacient vše pamatuje, pokud hypnotizér z léčebného důvodu v průběhu hypnózy opět slovním kódem nenastaví tzv. amnézii, čili zapomenutí na průběh hypnózy. Je známo, že hypnotizovaný neučiní nic ani na pokyn hypnotizéra, co není v souladu s jeho osobností a co by neudělal za bdělého stavu.

Účelem hypnózy je pomoci člověku a jeho osobnosti, nikoliv ho jen pobavit, jak se to děje v revue.

Při odvykací kůře od kouření je zapotřebí pevné odhodlání člověka přestat kouřit, přestože má slabou vůli přestat kouřit.

Mám za to, že postupné odvykání kouření nefunguje. Má-li člověk silnou vůli, musí přestat jednorázově. Doporučuji zpočátku nosit cigarety u sebe, protože když člověk má možnost něčeho, tak toho nevyužívá. Když by u sebe cigarety neměl, toužil by po nich. Za čas je odloží jako nepotřebnou rekvizitu. Nejhorší je první týden nekouření, pak měsíc a následně tři měsíce. Poté je předpoklad trvalého odvyknutí od kouření, i když Vás kamarádi lákají. Já sám jsem přestal kouřit v roce 1996. Již po prvním měsíci se mi lépe dýchalo a šetřil jsem značné peníze za nákup cigaret.

Že kouření škodí zdraví člověka není snad ani nutné dodávat.

Z mých zkušeností vyplývá, že účinnost odvykání kouření pomocí hypnózy je po roce nekouření 80 procent, možná více. Po absolvování této kůry člověk nemá nutkavé pocity potřeby mít v ruce cigaretu, či si ji zapálit, má naopak dobrý pocit z nekouření. Jedná se o 4 sezení v průběhu jednoho měsíce a předtím jedno seznamovací s navozováním hypnotického stavu.

Rozhovor předcházející hypnóze, jak jsem již uvedl, je nutný a důležitý pro zjištění příčiny zdravotního problému, který se má odstranit, navázání kontaktu s pacientem a navození důvěry v hypnotizéra.

Používám psychoanalýzu v rozhovoru a mimosmyslové vnímání informací u klienta v návaznosti na jeho zdravotní problém a to jak v jeho fyzické oblasti, tak i psychické, také stav jeho komunikace s okolím v případě, že je příčina zde.

Dle mého názoru je vhodné současně provádět psychoterapii.

Pro příklad uvedu člověka, který je 20 let v invalidním důchodu z důvodu nespavosti, kdy mu lékař řekl, že má nezvratně zničený mozek a že mu nemůže pomoci. Přihlásil se ke mně po mé přednášce o alternativní medicíně v Hradci Králové a po mém působení začal spát 5 hodin denně. Po mé otázce, zda tedy vidí podstatnou změnu stavu mi sdělil, že ne. Fyzicky spal, ale lékařská sugesce jako velké autority se mu zafixovala tak do podvědomí, že nepojmenoval skutečnost podle reality.

Přidávám informaci, že používám i ručního prohloubení hypnózy na tzv. magnetický spánek ručním magnetizováním. Pro větší zklidnění mozku někdy používám jen tento magnetický spánek zejména pro zklidnění dětí, například při odstranění koktavosti a podobně.

Otázka počtu sezení je dána individuálně zafixovaností zdravotního problému jedince, nikoliv technickým propočtem. Lékaři prezentují v literatuře i přes 20 sezení. Více sezení je zapotřebí u hlubších zdravotních problémů na zafixování, čili upevnění informací (kódů) potřebných pro změnu zdravotního stavu v podvědomé oblasti, kde působení těchto informací prolíná do oblasti autonomního nervového systému a zajišťuje pozitivní změnu v organizmu, tedy léčení a vyléčení pacienta.

Z dostupné literatury i z první poloviny minulého století jsem nezjistil, že by se někomu při léčebné hypnóze stalo něco negativního.

Léčebné působení je nutné se souhlasem pacienta, je možno pracovat i s lehčím stupněm hypnózy, kde je známo i z lékařských pramenů, že léčení probíhá kvalitně.

K odstranění traumat pacientů v hypnóze nemusí být použit lékařský postup, ve kterém lékař nechá vícekrát procházet pacienta traumatickou situací, až se traumatický zápis v mozku zeslabí, ale je možné (po mých zkušenostech) pacienta zapojit na shlédnutí traumatického děje jako diváka, kterého se situace bezprostředně nedotýká. Pacientovi je sděleno, že tato situace je již minulostí, že již skončila a jeho mozek pak tento traumatizující zápis vymaže. Mozek má dobrou funkci zapomínání zejména nepotřebných informací, jinak by se přetížil a nebyl by schopen zpracovávat informace další ( říká se, že čas vyléčí rány, které nemůže vyléčit rozum).

Hypnotizérem nemůže být každý. Je to náročný a zodpovědný způsob léčení, jak je zřejmé z informací, které zde uvádím. Vyžaduje patřičné léčebné schopnosti a znalosti, zároveň i etiku, která je závislá na charakteru člověka. V Čechách byla jistě hypnóza známa v lékařské veřejnosti souběžně s informacemi z jiných zemí, kde byla rozvíjena, například v Německu i jinde. Hypnóza v Čechách dle mého mínění není v současné době moc rozšířena, bylo to něco, na co se v minulém režimu nedalo sáhnout a tak není silnou součástí dnešní medicíny.

Nejvíce zdravotních problémů má původ v psychice člověka. Zejména nemoci jako jsou neurózy, deprese například ze ztráty zaměstnání, fobie z různých příčin i s původem i v dětství. V Čechách je každé druhé manželství rozvedeno, a s tím souvisejí například traumata dětí s poškozením jejich psychiky i následnou koktavostí.

Jak si vybrat dobrého terapeuta

Jako dobrých lékařů, kteří nejen léčí, ale hlavně vyléčí je málo, tak tomu bude i s léčiteli. Souvisí to úzce s morálkou české společnosti. Podle mého názoru hodně záleží na vzájemném osobním poznání pacienta a léčitele (případně lékaře) a zejména na úspěšném výsledku jeho léčby.

A ještě jedna informace na závěr: léčitel, který dává sugesce typu: teď budete vnímat například při ručním magnetizování teplo, vnucuje účinek. Pocity účinku mají být přirozené bez návodu.

Tags:  

Leave a reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>